Nové nekalé praktiky podle legislativy 2016 – novela zákona o ochraně spotřebitele

Od ledna 2016 (nebo přesněji od 28. prosince loňského roku) si podnikatelé musí dát pozor na novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Ta zavádí do zákona změny, z nichž některé jsou spíše kosmetického charakteru, množství z nich ovšem znamená nová pravidla marketingu a prodeje zboží a poskytování služeb.

Jednak je nutné upozornit na změnu v definicích zakázaných obchodních praktik. Klamavá obchodní praktika je nově jakákoli praktika, která

1. je založena na nepravdivé informaci do té míry, že tyto nepravidvé informace vedou nebo mohou vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, nebo
2. je sice založena na pravdivé informaci, nicméně je způsoblá uvést spotřebitele v omyl ohledně podstatných znaků zboží nebo služby nebo souvisejících práv a povinností a tím může opět vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, nebo
3. uvádí spotřebitele do omylu ohledně produktu či služby založeného na podobnosti s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jiným výrobkem a službou nebo založeného na porušení povinnosti plynoucí z kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal.

Za povšimnutí stojí, že spotřebitel nesmí učinit rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Technicky vzato je tedy nekalou praktikou i situace, kdy si spotřebitel nějaké zboží nekoupí, ačkoli by si jej při absenci nějaké informace normálně zakoupil. Takovýto výklad považujeme nicméně za absurdní.

Klamavé opomenutí

Zákon nově zavádí institut klamavého opomenutí. Tím dochází k rozšíření klamavých obchodních praktik explicitně i na praktiky, které spočívají v opomenutí uvedení tzv. podstatných informací.

Za ty se považují, není-li to patrné ze souvislostí:

1. hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě,
2. adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet,
3. cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby,
4. ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků odborné péče,
5. právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění.

Výše uvedené je nutno posuzovat v kontextu konkrétní situace, tedy zejména věcných souvislostí, rysů konkrétní obchodní praktiky či omezení sdělovacího prostředku.

Agresivní obchodní praktika

Základním rysem pro posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, je otázka svobody volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě. Dále zákon v § 5b, odst. 2 uvádí konkrétní hlediska, ze kterých je nutné nastalou situaci prověřovat v případě posuzování agresivnosti obchodní praktiky.

Mimosoudní řešení sporů

Poslední změnou, které se budeme věnovat, je nutnost změny obchodních podmínek. Z pohledu provozovatele e-shopu bude nově nezbytné do obchodních podmínek užívaných pro uzavírání smluv se spotřebiteli uvést informace o možnost mimosoudního řešení sporů v rámci řízení vedeného Českou obchodní inspekcí.

Je třeba poznamenat, že tento stav neznamená přenesení autoritativní pravomoci ČOI nad e-shopy. ČOI nemůže spory rozhodovat, její rolí je pouze přispět k přiblížení možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů k jednotlivým spotřebitelům. Nejedná se však materiálně o žádnou novinku, mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je na pořadu dne již několik let. Novinkou je zavedení jakési centralizace a vyšší míry formální identity celého systému.

Závěr

Novela zákona redefinuje a rozšiřuje okruhy prodejních a marketingových praktik, které podnikatelé a e-shopaři mohou a nemohou v rámci své činnosti využívat. Posouzení správnosti takové praktiky je velice vhodné a důležité před jejím spuštěním, neboť marketingová akce či způsob prodeje zboží či služeb vykazující znaky nekalých obchodních praktik může vést ke kontrole orgánů veřejné moci ukončené uložením pokuty.

Doporučujeme proto podnikatelům provést revizi stávajících marketingových postupů a akcí s ohledem na souladnost s rozebranou novelou a dále udržovat toto posouzení aktuální i při budoucích změnách prodejní strategie.