Autor je advokátem. Věnuje se zejména právu e-commerce aochraně osobních údajů.
Latest posts by Ondřej Špulák (see all)
Spotřebitel může odstoupit:
- kdykoli od okamžiku uzavření smlouvy
- do okamžiku uplynutí lhůty 14 dnů (případně i později, pokud byla z vaší strany lhůta prodloužena) ode dne:
- převzetí zboží, pokud jde o kupní smlouvu,
- převzetí poslední dodávky zboží, pokud jde o smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí,
- převzetí první dodávky zboží, pokud jde o smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, nebo
- uzavření smlouvy, pokud jde o jinou smlouvu.
Den rozhodný pro určení počátku běhu lhůty se do lhůty nezapočítává (počítá se jako den 0.) s tím, že prvním dnem lhůty je až den následující. Lhůta skončí uplynutím 14. dne. Pokud poslední den lhůty dopadá na nepracovní den, posouvá se na první následující pracovní den. Pro dodržení lhůty postačí, pokud vám spotřebitel v poslední den lhůty zašle odstoupení od smlouvy, doručeno může být až po uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy.
Upozorňujeme, že samotný jednostranný projev odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele není podmíněn vrácením zboží, spotřebitel tedy může nejprve odstoupit od smlouvy např. e-mailem a zboží vrátit až následně poštou.
Můžu právo odstoupení od smlouvy tedy chápat tak, že spotřebitel (např. v případě textilních výrobků atd.) může produkt využívat vlastně téměř 28 dní, a poté dostat celou částku zpět? Dejme tomu, že 14. den odstoupí od smlouvy a poté má ještě k dispozici 14 dní na odeslání zboží zpět. Není to trochu vzhledem k morálce českých spotřebitelů v rozporu s růstem a podporou podnikatelů?